PROGRAM TRANSFORMACE A VZESTUPU

STROM ŽIVOTA

...PŘIPRAVUJI...

.....STRUKTUROVANÝ PROGRAM VZESTUPU 

...seznámení z energetickými centry - STROM ŽIVOTA. Chronologický kurz práce od první čakry až po sedmou čakru. Léčení, harmonizování, odstraňování bloků a připojování na kosmické proudy

STROM ŽIVOTA

Z naší kostrče vede jako by pruh energie do zemského jádra...je možno představit si to jako strom života...kmen stromu je naše tělo...ony kořeny...to je naše spojení s matkou zemí....větve stromu...jsou poté jako naše koruna...lístky jako anténky...vlasy...jako naše staelitky do jádra vesmíru...tak jako dole...tak nahoře...jsme propojeni systémem mnoha všemožných kabílků do mnoho různých vrstev těchto principů země a nebe....s tím že jak dole, tak nahoře...vede skrze tuto směs chumáčků všech možných kanálků...vždy nějaký kabílek až do samotného jádra...do jádra matky země....do jádra kosmu ( to si můžeš představit i obráceně...makro mikrokosmosu...jako lotos...jež na tvé hlavě je posazen jako kloubouček...a jeho kořeny jsou vzhůru nohama...tedy klobouček máš posazen květem na hlavě a kořeny lotosu vedou do nebe až do úplného centrálního slunce...jádra celého kosmu...) Energie ze země...jako by si do sebe nasával...tedy jako by stoupala vzhůru ze země k tobě a do tebe...jako kdyby jsi byl dítě matky země a to nasává její mléko...její živu....z kosmu pak energie jako by stéká...prší na nás...vlévá se do nás...jakýsi zlatý déšť energie...prána...tchi... energie jež nasáváme ze země směrem vzhůru...a energie jež do nás stékají směrem dolů...jako by se setkávali v našem srdci...zde jako by se potkávala země a nebe.... ...tento náš střed poté nejde dolů ani nahoru...ten se rozpíná dovnitř...jako nekonečná tzv.červý díra...nekonečná propast...nebo také...nekonečný světelný tunel do nejž se propadáme v jehož jádru je zdroj celé existence...je to to samé jádro jako jádro země i jádro vesmíru...proto nahoře i dole...se potkává uprostřed nás v nás...v našem středu..a do tohoto středu se rozpouštíme...toto jádro je jakoby za časem a prostorem....je v jakési božské přítomnosti a všudypřítomnosti...tedy v nekonečném teď a tady...a je jádrem všeho...celé existence...tedy není ani milimetr prostoru kde by nebylo obsažené...neb jakoby vše projevené, bylo současně jádrem tohoto jádra...má kronik rok osmička multiprojekce... Dá se to představit jako obrovské slunce...to je to jádro....cokoli projeveného ve hmotě, je jedním paprskem z tohoto jádra....tedy toto jádro mám v sobě já i ty...já se projevují jako jeden svébytný paprsek...ty jako druhý svébytný paprsek a vše ostatní...nejen lidé...ale i zvířata, rostliny, kameny, planety...to vše je vždy jedním paprskem z tohoto slunce...pointa- ale vždy když budeme stopovat začátek tohoto paprsku...dojdeme do stejného multidimenzionálního jádra...srdce...za časem a prostorem...jež je vším, všude..v každém momentě....čím více se blížíme k tomuto jádru...tím více se naše vědomí rozšiřuje směrem k jednotě....a naopak...čím více se od něj vzdalujeme...tím více se ztotožňujeme se svou individualitou- egem...tato paralela je dobře vnímatelná v principech země( ego, kostrč, 1.čakra, spojení se zemí, kořeny) a nebe ( vědomí jednoty, šišinka, 7.čakra, spojení z nebesy, koruna) Toto jádro a zdroj celé existence je defakto to samé co láska....je to defakto naše srdce, jež má multidimenzionální střed, jež je společný pro celou existenci...a naše srdce je domov lásky... rozpouštíme se tedy do lásky...do kosmické lásky...do božského vědomí... Proto jediný co z našeho světa dělá krásný domov je láska...protože láska sídlí v našem srdci, ve středu naší bytosti.....a skutečná láska jsou činy....ty jsou jako křídla, kterými se dotýkáme nebe...následovat lásku...je to samé jako následovat boha...na všech křižovatkách tzv.labyrint světa, ráj srdce...má člověk volbu následovat strach, paralizaci, stáhnutí, negaci, zlobu, tmu.....nebo radost, světlo, lásku, výši frekvenci- zde vždy je cesta V našem srdci se mísí energie ze země a z nebe...mísí se a vzniká z ní další forma hmoty - krev...napůl hmotná...napůl éterická...tato krev je pak roznášená po celém našem těle a skrze naše činy poté tuto energii ukotvujeme do naší reality....takto ukotvijeme do naší reality nebe na zemi... Proto tato projevená láska, není vůbec tzv. jakási vykastrovaná růžová imitace povrchní přeslazené slupky...je to láska ukotvená v zemi i v nebi... takovéto stát nohama hodně pevně, zakořeněné v zemi( kotva, vnímání reality, selský rozum, praktičnost, umění být aktivní, akční, umění tvořit, umění vytvořit si svůj osobní prostor, sebe hodnota, umění se bránit) a u toho být plně otevřen inspiraci z nebe ...mít hlavu hodně vysoko( křídla, připojení ke kosmické inteligenci, intuice, třetí oko, otevřené srdce, laskavost, soucit, mír, přítomnost, propojení)...a když jsme takto ukotvení nahoře i dole...můžeme se plně rozpouštět do lásky... ...domnívám se že nejvyšší forma manifestace této lásky je služba vyššímu já..seberealizace skrze životní poslání ...odevzdání se do rukou tohoto zdroje- lásky- boha...a nechat se jím vést, učit, nechat se tímto zdrojem vychovat k realizace toho pro co jsme byli stvořeni...stát se jedinečným paprskem tohoto slunce, jež plně svítí svou jedinečnou barvou, voní svou vůní, zní svou melodií....realizuje svůj individuální dar s kterým byl svořen...tento dar je jako květina, s kterou se rodině na planetu zem....a nechat se vést zdrojem...je to samé jako říci...nechat se učit, jak tuto květinu ( náš dar od pána boha ) zasadit do naší reality - zrealizovat naše poslání jež by mělo splňovat tyto principy1.děláme něco co milujeme(/to nutně nemusí být jen radost v duchu lunapark- pokorná služba v ošetřování nemocného, nám může přinést vnitřní naplnění a radost jež mnohonásobně předčí radost užít si všechny atrakce v disney landu)2.tato činnost je služba celku...jsme prostě užitečný3.přináší nám to hojnost, vše co potřebujeme k životu, zázemí, zaopatření ( v osvícené civilizaci, třeba i zcela bez peněz...prostě si všichni navzájem vyměňujeme službi- pomáháme- je radost někomu pomoc...a tak vše dostáváme zcela zdarma...náš vnitřní barometr pocitu harmonie a štěstí, ví naprosto dokonale zda dávání a přijímání máme v harmonii)Být takto ukotvený ve všech aspektech existence...znamená pěstovat celistvost na všech úrovních...jež se projevuje tím...že námi energie protéká plně bez jakýchkoli bloků...jsme prostě čistým kanálem pro příjem energie...jež námi svobodně protéká... Takto vyladěný, se jako by stáváme mostem pro kosmické energie i pro pozemské energie...když naše kormidlo je odevzdané do našeho zdroje....tedy přijmeme že ono jádro je ve skutečnosti naše nejhlubší vědomí...kde jsme pouze jedna bytost...jednota...bůh... Tato láska nám prostě poté vládne a my jsme její ruce, nohy, oči, ústa...